|
|
Nový zákoník, nebo redakce původního? Porovnání českých zemských zřízení z let 1500 a 1549
Stojan, Marek ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato práce se věnuje porovnání dvou klíčových kodifikací českého zemského práva první poloviny 16. století, a to Vladislavského zřízení zemského a Zemského zřízení z roku 1549. Cílem je zodpovědět na otázku, zda je možné na mladší ze zákoníků pohlížet stejně, jak tak činí dosavadní historiografie. Tedy, že Zemské zřízení z roku 1549 je pouhou redakcí Vladislavovy kodifikace. Rád bych se zamyslel nad tím, jestli rozdíly obou děl nedosahují takové míry, že bychom měli spíše hovořit o dvou relativně samostatných zákonících. Faktem je, že oba právní předpisy vznikaly ve velmi odlišném prostředí a působily na ně různé ideové i personální vlivy. Odlišná je také struktura textu a obsahová stránka obou zákoníků. Pro podobu práva obecně, nejen v rámci raného novověku, je klíčové rozložení moci uvnitř státu, což se samozřejmě podepsalo na výsledné podobě obou kodifikací. V první kapitole se zaměřím na zasazení obou zákoníku do celkového právněhistorického kontextu, s důrazem na okolnosti vzniku, průběhu přípravných prací a reálných dopadů na rozložení moci v rámci zemí Koruny české. Pozornost bude také věnována státoprávnímu myšlení v dílech vybraných klasiků. Dalším mým cílem je zaměřit se i na celkový právní vývoj nejen v rámci Českého království, ale i Markrabství moravského. Jsem toho názoru, že tento...
|
|
|
Vývoj českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou
Urban, Michael ; Blažek, Lukáš (oponent)
Vývoj českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou Abstrakt Tato disertační práce pojednává o vývoji právní úpravy vodního práva a právních vztahů spojených s vodou na území České republiky. Podává výklad o dané problematice od počátků českého státu do současnosti. Práce je rozdělena do šestnácti chronologicky navazujících kapitol zaměřených na jednotlivá údobí vývoje této problematiky. Jednotlivé kapitoly jsou rozděleny na dílčích podkapitoly pojednávající o podoborech vodního práva a právních vztazích spojených s vodou. První čtyři kapitoly představují teoretický úvod a společný základ pro ostatní kapitoly. První kapitola obsahuje rozbor pojmu vodního práva a systematiku vodního práva. Druhá kapitola provádí nástin vývoje vodního práva ve starověku jako osvětlení nejstarších kořenů vodního práva. Třetí kapitola pojednává o základech a struktuře římského vodního práva coby metodologického základu oboru vodního práva. Čtvrtá kapitola se zabývá základními rysy vývoje vodního práva na území států sousedících s Českou republikou. Kapitoly 5-15 tvoří jádro práce a pojednávají o jednotlivých údobích vývoje českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou. Kapitola pátá pojednává o vývoji v předhusitském období. Šestá kapitola pojednává o vodním právu v období stavovského státu. Sedmá...
|
|
|
Vývoj českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou
Urban, Michael ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Vývoj českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou Abstrakt Tato disertační práce pojednává o vývoji právní úpravy vodního práva a právních vztahů spojených s vodou na území České republiky. Podává výklad o dané problematice od počátků českého státu do současnosti. Práce je rozdělena do šestnácti chronologicky navazujících kapitol zaměřených na jednotlivá údobí vývoje této problematiky. Jednotlivé kapitoly jsou rozděleny na dílčích podkapitoly pojednávající o podoborech vodního práva a právních vztazích spojených s vodou. První čtyři kapitoly představují teoretický úvod a společný základ pro ostatní kapitoly. První kapitola obsahuje rozbor pojmu vodního práva a systematiku vodního práva. Druhá kapitola provádí nástin vývoje vodního práva ve starověku jako osvětlení nejstarších kořenů vodního práva. Třetí kapitola pojednává o základech a struktuře římského vodního práva coby metodologického základu oboru vodního práva. Čtvrtá kapitola se zabývá základními rysy vývoje vodního práva na území států sousedících s Českou republikou. Kapitoly 5-15 tvoří jádro práce a pojednávají o jednotlivých údobích vývoje českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou. Kapitola pátá pojednává o vývoji v předhusitském období. Šestá kapitola pojednává o vodním právu v období stavovského státu. Sedmá...
|
|
|
Historie právní ochrany dřevin na českém území
Šimandl, Milan ; Šouša, Jiří (oponent)
Historie právní ochrany dřevin na českém území Abstrakt Tato disertační práce pojednává o vývoji právní úpravy ochrany dřevin rostoucích mimo les na území České republiky. Podává ucelený popis dané problematiky od počátků českého státu do současnosti, a to v širších souvislostech. Práce je rozdělena do šesti částí zaměřených na jednotlivé tematické okruhy. Jednotlivé části se dále dělí na kapitoly a podkapitoly. První část práce se věnuje nejstaršímu období od starověku do 18. století. Na rozdíl od ostatních částí neobsahuje striktní dělení mezi jednotlivými oblastmi, neboť popisuje společný základ pro části následující. V tomto období byla hlavním cílem ochrana dřevin ve smyslu majetkovém - tedy před krádežemi a pychem. Druhá část předkládané práce se zaměřuje na vývoj právní úpravy silničních stromořadí a alejí od 18. století do současnosti. Tato stromořadí jsou důležitými krajinotvornými prvky, ale rovněž chránila silnice a provoz na nich. V minulosti bylo na jejich výsadbu a ochranu vydáno velké množství předpisů. Současný právní řád nepřináší silničním stromořadím žádnou významnější speciální úpravu. Třetí část práce pojednává o ochraně dřevin jako přírodních památek, která se formovala od 19. století. Zahrnuje nejen jednotlivé dřeviny považované za přírodní památky, ale i území s cennými dřevinnými...
|
|
|
Mezní právo a jeho rituály v době přemyslovské
Razim, Jakub ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
MEZNÍ PRÁVO A JEHO RITUÁLY V DOBĚ PŘEMYSLOVSKÉ ABSTRAKT: Je-li historikovou ambicí přispět k všestrannému pochopení života středověkého člověka, jenž byl celou svou existencí ukotven v obyčejové právní kultuře své doby, je jen přirozené, že se v zorném poli ocitají právo a jeho rituály. Rituální akty jednak vyvíjely normativní tlak na společnost, jednak spoluutvářely představy lidí o tom, co bylo kdysi vnímáno jako správné a spravedlivé. V předkládané práci jsme za časový rámec zvolili stále ne zcela probádané období Přemyslovců a z bohatého rituálního koloritu jsme se zaměřili na tzv. ochoz a objezd. Jednalo se o zvykově dodržované pěší či koňské průvody, odehrávající se obřadně před zraky publika z blízka i z dáli. Cílem jejich pořádání bylo zjištění a zajištění nejzazší meze, po kterou bylo povoleno vykonávat panství, nebo vlastnické právo na formálně ohraničeném území. Po historiografickém přehledu o dílech a jménech, spjatých s dějinami hraničení, byla probrána i pramenná báze, bez níž se nelze při psaní o mezním právu obejít. Protože v přemyslovské epoše do roku 1306 nejsou po ruce ani zákoníky, ani učené traktáty o právu, nezbývá než obrátit zrak jinam. Někdy strohé, jindy výmluvnější údaje o právním režimu hranic jsme mohli načerpat z dokumentů úředních, nebo též diplomatických, jež se zrodily z...
|
|
|
Homosexualita v praxi a diskurzu trestního práva, medicíny a občanské společnosti od vydání trestního zákona z roku 1852 do přijetí trestního zákona z roku 1961
Seidl, Jan ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Sokolová, Věra (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Dizertační práce se zabývá proměnami pojetí homosexuality a homosexuální subkultury jako něčeho odlišného, jak se vyvíjelo od druhé třetiny 19. století do druhé poloviny 20. století mezi zástupci českého trestního práva a české medicíny, jakož i proměnami sebepojetí české homosexuální subkultury samotné v tomto časovém intervalu. Práce zejména sleduje postoje a snahy aktérů, jejichž cílem bylo přispět ke společenské emancipaci této subkultury, anebo - v době zvýšené perzekuce homosexuality za nacistické okupace - faktickou nemožnost takové snahy vyvíjet. Práce je rozdělena do pěti oddílů - v prvním je představeno právní prostředí, které podmínilo toto emancipační úsilí v době platnosti trestního zákona z roku 1852 (tedy do roku 1950); další čtyři oddíly pak zkoumají toto úsilí samotné zvlášť pro jednotlivá období. Druhý oddíl se tak zabývá rozšířením povědomí o moderní homosexuální identitě v českých zemích v době před první světovou válkou, třetí úsilím reformně orientovaných lékařů, právníků a samotných homosexuálů o zrušení všeobecné trestnosti homosexuálního jednání v podmínkách demokratické první republiky, čtvrtý změněným strukturálním půdorysem a zvýšenou mírou perzekuce homosexuálního jednání za nacistické okupace českých zemích a pátý zrušením trestnosti homosexuality za komunistického...
|
|
|
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století
Šalak, Boris ; Kindl, Vladimír (oponent)
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století Hlavním cílem této práce je popis organizace soudnictví v Rakousku (Předlitavsku) v 19. století a jeho zasazení do širšího evropského kontextu. Zásadní revoluční události roku 1848 se výrazně dotkly i organizace soudnictví. Roku 1850 došlo v některých zemích monarchie k aktivaci nové soustavy řádných soudů, která nahradila starou soustavu předbřeznovou. Nová soustava byla plně postátněná a oddělená od správy na všech úrovních. Ačkoliv takto formovaná struktura prošla v následujícím půlstoletí několika výraznými proměnami, základní principy organizace se s jistou výjimkou let 1855 až 1867 příliš nezměnily. Dalšími mezníky vývoje jsou léta 1854/1855 spojená s tzv. bachovskou reorganizací justice, léta 1867/1868 charakterizovaná přijetím prosincové ústavy a začátkem aplikace některých principů v ní uvedených, léta 1873/1874 spjatá s přijetím nového trestního řádu a s počátkem jeho účinnosti a konečně léta 1895 až 1898, kdy došlo k reformě civilního řízení i organizace soudnictví. Rakouská soudní soustava v podobě, jakou zaujímala na počátku minulého století, se v českých zemích stala úhelným kamenem organizace soudnictví i po roce 1918.
|
|
|
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století
Šalak, Boris ; Kindl, Vladimír (oponent)
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století Hlavním cílem této práce je popis organizace soudnictví v Rakousku (Předlitavsku) v 19. století a jeho zasazení do širšího evropského kontextu. Zásadní revoluční události roku 1848 se výrazně dotkly i organizace soudnictví. Roku 1850 došlo v některých zemích monarchie k aktivaci nové soustavy řádných soudů, která nahradila starou soustavu předbřeznovou. Nová soustava byla plně postátněná a oddělená od správy na všech úrovních. Ačkoliv takto formovaná struktura prošla v následujícím půlstoletí několika výraznými proměnami, základní principy organizace se s jistou výjimkou let 1855 až 1867 příliš nezměnily. Dalšími mezníky vývoje jsou léta 1854/1855 spojená s tzv. bachovskou reorganizací justice, léta 1867/1868 charakterizovaná přijetím prosincové ústavy a začátkem aplikace některých principů v ní uvedených, léta 1873/1874 spjatá s přijetím nového trestního řádu a s počátkem jeho účinnosti a konečně léta 1895 až 1898, kdy došlo k reformě civilního řízení i organizace soudnictví. Rakouská soudní soustava v podobě, jakou zaujímala na počátku minulého století, se v českých zemích stala úhelným kamenem organizace soudnictví i po roce 1918.
|
|
|
Emil Svoboda mezi Bratislavou a Prahou - bludní Holanďané a útrapy pražského domácíčka?
Kober, Jan
Na základě téměř zapomenutého příběhu slovenské profesury Emila Svobody se článek zabývá historickým procesem získávání profesury v českém právnickém prostředí začátkem 20. let minulého století, v době rozmachu univerzit. Emil Svoboda pracoval na své profesuře v Bratislavě. Jeho pokus získat jmenování profesorem v Praze za slib několika let „průkopnické práce“ na Slovensku se nezdařil, stejně jako ještě méně úspěšný pokus získat alespoň slib budoucí pražské profesury jako protiváhu za odchod na Slovensko. Přesto však na Slovensko odešel s přesvědčením, že místo na právnické fakultě zvýší jeho šanci na budoucí úspěch. Jenže vědomí, že přijde o své akademické postavení v Praze, ho záhy přimělo vzdát se univerzitního místa v Bratislavě a spokojit se s jistotou profesury na pražské Technické univerzitě a s místem docenta na Právnické fakultě Karlovy univerzity. Nakonec se ukázalo, že má pravdu, a stal se pomyslným vítězem v této situaci – krátká přítomnost v Bratislavě mu poskytla možnost několikaletého externího působení na této univerzitě, aniž by přišel o svá dvě lektorská místa v Praze.
|
|
|
Vývoj anglického parlamentu - od počátků do konce 15. století
Vovchuk, Oleksandr ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Vývoj anglického parlamentu - od počátků do konce 15. století Abstrakt Tato diplomová práce je věnována procesu utváření anglického parlamentu, a to od vydání Magny Charty až do začátku vládnutí dynastie Tudorovců. Skládá se z úvodu, závěru a 13 kapitol s tím, že kapitola pátá má rovněž podkapitoly. První kapitola popisuje kořeny vzniku parlamentu a jeho souvislost s witanem, respektive Velkou radou panovníka. Druhá kapitola se věnuje období vládnutí Jana Bezzemka, které vyústilo ve vzpouru baronů a následné přijetí Magny Charty. Poté jsou zde rozebírána ustanovení Magny Charty a její význam pro tehdejší anglickou společnost a vývoj parlamentu, jakož i význam, který nabyla s uplynutím následujících století. Třetí kapitola se zabývá obdobím vládnutí Jindřicha III., ve kterém klíčový význam měla vzpoura baronů pod vedením Simona z Monfortu, jenž pro zajištění svého mocenského postavení svolal parlament, na kterém byli mimo jiné přítomní i zástupci měst a rytíři. Čtvrtá kapitola povídá o vývoji parlamentu za doby vládnutí Eduarda I., který ve mnohem navázal na Simona z Monfortu a pokračoval svolávat parlament. Rovněž během tohoto období parlament se začal formovat do své klasické podoby, pokud jde o reprezentaci, a zástupci měst a hrabství začali být pravidelně svoláváni na jednání parlamentu. Kapitola se také...
|
host ::
RSS.